Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii.
Vína se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové, při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín počínaje lehkými a prostými, tvrdými víny stolními ke svačinám s uzeninou, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci; přes svěží vína jakostní, z nichž zavoní rybíz či angrešt a na vápenité půdě kytice lučního kvítí; až po delikátní, medově vyzrálá vína výběrů s příchutí hrozinek, podbarvená citronovými tóny jemné botrytidy. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.
Žlutozelená barva, u mladých vín převažují ovocné tóny rybízu, případně angreštu, později se objevují vůně lučního kvítí, které se pojí s pikantní kyselinou, střední plností, svěžestí a velmi dobrou pitelností. Z méně vyzrálých hroznů bývá kyselina až ocelově tvrdá.